Obec Bukovany u Příbrami
Bukovanyu Příbrami

Do 31. 5. 2022 je splatný poplatek za obecní systém odpadového hospodářství!!

Historie

Prvním držitelem Bukovan byl dle dochovaných písemností od r. 1316 Zachař, rytíř rodu Bukovanských Pitnů z Bukovan, v jejichž držení bylo bukovanské panství až do poloviny 17. století, k němuž patřilo i několik okolních obcí. Erb pánů z Bukovany tvořil štít rozdělený na 4 pole. První a čtvrté pole bylo červené s konvicí či pintou stříbrnou, ostatní prázdná pole byla stříbrná. Z klenotu kolem štítu vystupovala opět stříbrná konvice s kytkou či chocholem.

Erb obce

Jedním z neúspěšnějších hospodářů celého panství byl Jan Bukovanský, který půjčoval velké částky i nejbohatším jihočeským feudálům Rožmberků, např. Petru Vokovi z Romžberka. V držení bukovnaksého statku byl příkladem synovi Přibíku Bukovanskému, který jmění panství ještě rozmnožil. Sám císař Rudolf II. požádal Přibíka Bukovanského o půjčku. Po smrti Přibíka převzal dědictví syn Jan Bukovanský Pinta z Bukovan, který byl jmenován do vysokého úřadu jako místopísař Království českého. Linie rodu Bukovanských zemřela až kolem 18. století.

Mnoho důležitých a zajímavých zpráv o rodu pánů Bukovanských z Bukovan se zachovalo v "Pamětech", které jsou uchovány v Národní a univerzitní knihovně v Praze. V rukopisu pamětí jsou zapsány různé události, např. o nerovném manželství devatenáctileté dcery Přibíka Bukovanského s pětašedesátiletým ženichem. Během šestiletého manželství se jim ještě narodily 3 dcery. Dále se zde připomíná, že měla hlavní podíl na sebevraždě Hynka Bukovanksého. Po pohřbu krutě potrestána smrtí vyměřenou zahrabáním.

Rovněž je zmíněna jedna kuriózní povinnost, jinde se nevyskytující: udělat ročně z panské slámy 190 kop povřísel k bukovanskému dvoru. Přeměření půdy v r. 1782 se provádělo primitivními prostředky: sáhovou dřevěnou latí (180 cm) a desetisáhovými řetězy. Bylo naměřeno o ? půdy více než při předcházejícím měření. Od poloviny 17. století se poměry bukovanského panství střídavě měnily, od zhoršení opět k postupnému narůstání majetku. V úspěšnějších letech bylo vybudováno šlechtické sídlo. V té době se také často střídali vlastníci Bukovan většinou ze šlechtických rodů.

Z různých krajových pověstí se vypráví, že na rozcestí u Sedlečka se prý v nočních hodinách objevují přízraky hořících košťat, podle pověry to mají být duše zlých lidí. Na výše zmíněném vrchu Pteč, prý kdysi stávala tvrz, spojená chodbou s bukovanských zámkem. Na Pteči jsou zakletí rytíři i s koňmi, kteří se o půlnoci všichni probouzejí, aby se posilnili a nakrmili koně. V té době má být kolem kopce slyšet hluk a dunění, vycházející z nitra.

Stavební popis sídla šlechty z roku 1692 zdůrazňuje, že už tehdy nebyly Bukovany nějakou skrovnou stavbou, ale honosným dvoupatrovým zámkem, s pěknou zámeckou kaplí, s věží a věžními hodinami, s početnými pokoji a komnatami, s táflovými stropy ozdobenými malbami. Vedle zámku dodnes stojí uzavřený dvůr, kde stály: vinopalna, pivovar s kotlem na 10 sudů piva, kašna s rybami po celý rok, pekárna na pečení chleba, sklepy s ledem na mnoho sudů piva a vína. Uvnitř dvora byly stáje pro hovězí dobytek a "maštale" pro 28 koní. Panské hospodářství bylo vybaveno dalšími objekty. Na návrší byl ovčín pro 650 - 700 ovcí. Byla zde chmelnice na 5 - 6 centů ročně, vinice i bažantnice. K bukovanskému panství patřilo stále několik vsí se statky, lesy, poli a rybníky, na řece Vltavě pak s mlýny a pilami. Zámek i dvůr obklopovaly na jižní straně rozlehlé okrasné, zelinářské a ovocné zahrady.

V období panství hraběte Františka Xavera Věžníka r. 1752 - 1789 se částečně kryje s obdobím vlády rakouských panovníků Marie Terezie a jejího syna Josefa II. Za jejich vlády byla provedena řada reforem, což ovlivnilo způsob života venkovského lidu. Hrabě F. X. Věžník, jeden z čelních představitelů vládní byrokracie, vydal příkaz na výkup usedlostí. Místo svých statků se věnoval hlavně císařskému dvoru a službě ve státní správě. Dosáhl honosných titulů a vyznamenání. Syn hraběte Emanuel Věžník, který hospodářství převzal se o statek příliš nestaral a celý majetek prodal.

V r. 1808 koupil bukovanské panství německý šlechtic Christian Brentano, bratr slavného německého básníka Clemense Brentana (1778 - 1842). V letech r. 1815 - 1816 byl pánem Bukovan hrabě Josef Rey. Od hraběte Reye koupil bukovanské panství majitel orlického panství maršálek a rakouský diplomat, vítěz nad Napoleonem v bitvě u Lipska, v roce 1813 kníže Karel Filip Schwarzenberg z nedalekého Orlíka nad Vltavou.

Jako nejtíživější břemeno ještě v prvé polovině 19. stol. pociťovali vesničtí poddaní 12tiletou vojenskou službu a povinnost robotní. Z r. 1840 je obec Sedlečko popsána jako "obec chudičká na panství bukovanském, prací nádenickou a vychováváním pražských nalezenců se obživuje." V roce 1925 byl zámek v Bukovanech prodán Československému červenému kříži a upraven na dětskou ozdravovnu, která byla oficiálně dána do provozu 18. června 1931.

V roce 1933 navštívil Bukovany prezident T. G. Masaryk, kde se zapsal do právě založené kroniky ozdravovny. Ani ve ztížených válečných podmínkách se provoz v léčbě dětí nezastavil.

V padesátých letech přešla ozdravovna do státní péče. V šedesátých letech po novém územním uspořádání, pod OÚNZ Příbram. V r. 1991 při příležitosti oslav 60. výročí založení dětské ozdravovny získává zpět původní název "Dětská ozdravovna Charloty Garrique Masarykové" a následně "Dětská odborná léčebna Ch. G. Masarykové".

Bukovanský zámek je příkladem vhodného využití památného objektu, je cenný po stránce historické i pro účely sociálně zdravotnické. Je situován v mimořádně krásném přírodním prostředí. Je významný pro své dlouhodobé stavební úpravy, ve kterých obsáhl téměř všechny etapy slohové vývoje od středověku až do současnosti.

V roce 1840 měly Bukovany s osadou Sedlečko 35 domů a 318 obyvatel. Od roku 1950 jejich počet stále klesá. Mnohé domy jsou převážně využívány k rekreačním účelům. Pro svou mimořádně krásnou přírodní polohu nedaleko Prahy a v blízkosti Orlické přehrady, jsou Bukovany a okolí přitahovány stále novými návštěvníky - rekreanty i starousedlíky.

Z historických pramenů čerpal Miloš Mezera, upravil Ing. David Kaiser.

Odkaz na historické mapy - archiválie ÚAZK.

Obec

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
29 30 31 1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 1 2

Aktuální počasí

dnes, neděle 25. 9. 2022
déšť 17 °C 10 °C
pondělí 26. 9. slabý déšť 15/8 °C
úterý 27. 9. slabý déšť 10/6 °C
středa 28. 9. slabý déšť 11/5 °C

Platební portál Středočeského kraje

Mobilní aplikace

Sledujte informace z našeho webu